Počet Španělů pracujících v Česku se ztrojnásobil

Když procházíte Prahou, slyšíte mnoho španělsky mluvících turistů. Někteří z nich přitom v Česku v žádném případě nejsou jen na návštěvě, ale žijí zde i pracují. A jejich počty rostou.

Podle stránky espanol.radio.cz se počet Španělů žijících v České republice během posledních deseti let ztrojnásobil. Potvrzuje se tak současný trend, kdy se lidé z jihu Evropy stěhují do Česka. Ještě těsně před pandemií jsme se mohli pochlubit jednou z nejnižších mír nezaměstnanosti v Evropské unii. Nezaměstnanost v České republice se pohybovala okolo tří procent. O tom se Španělům mohlo jen zdát.

Například v Řecku se ve stejné době míra nezaměstnanosti pohybovala okolo dvaceti procent aktivního obyvatelstva. Španělsko a Itálie byly další země, které vykazovaly téměř identická data a nezaměstnanost zde dosahovala rekordních údajů.

Při přistěhování zde mají obyvatelé Španělska největší problém s jazykem. Stále existuje mnoho společností, kde je angličtina na pracovišti velmi okrajovou záležitostí. Zároveň kvůli specifickému systému školství ve Španělsku lidé obecně anglický jazyk příliš aktivně nevyužívají a potíže jim dělá také výslovnost. Čeština je pak úplný horor.

Česká republika získala mezi Španěly, i přes značné rozdíly v jazyce i kultuře, poměrně velkou popularitu. V roce 2017 jsme dokonce byli mezi expaty vybráni jako nejlepší země. Podle ankety společnosti Expat Insider, které se zúčastnilo více než 2,8 milionů lidí, kteří žijí mimo Španělsko, jsme se umístili na prvním místě co se týče vhodnosti země pro život v zahraničí.

Uvidíme, s jakou vervou se za prací v Česku budou Španělé stěhovat i po pandemii a v současné ekonomické situaci. Data budeme opět sledovat.

Erasmus na Ostravské univerzitě

Studenti se v rámci České republiky mohou spolehnout na několik univerzit, které pořádají možnost studia pro občany, kteří nejsou z České republiky. Co musí splnit, aby mohli studovat na Ostravské univerzitě? Zjišťovali jsme základní informace.

Již více než 30 let se v Evropské unii udržuje program Erasmus. Ten umožnil více než tří milionům evropských studentů trávit část jejich studia v zemi, která není jejich domovem. Aby student mohl studovat jeden z programů v Ostravě, je potřeba dodržet některé základní požadavky.

Jedním z požadavků je například potřeba kontaktovat koordinátora pro Erasmus+, který je na domovské univerzitě v zemi studenta. Pokud je mezi oběma institucemi domluva o programu, může se student vydat na jeden nebo dva semestry právě do industriální perly naší republiky.

Pokud si studenti přejí studovat na OSU v rámci zimního semestru, je potřeba podat přihlášku do 15. května. Pro letní semestr je to 15. říjen. Další dělení ale nastává, pokud se jedná o studenty, kteří budou pro své studium potřebovat vízum.

Následně si student zajistí zdravotní pojištění, případně vízum.

Nabídka studijních programů na univerzitě v Ostravě je skutečně široká. Může se například jednat o 3D grafiku, akademické psaní, americkou literaturu, animaci, aplikovanou hydrologii, nebo také o historii umění. V rámci studijního programu se student vždy dozví, v jakém jazyce je kurz vyučován. Někdy se jedná o češtinu, jindy o angličtinu. Některé programy, jako je Ancient Spanish Literature, se vyučují dokonce ve španělštině. Jiné jsou vedeny například ve francouzštině. Výběr je tedy skutečně široký.

Studijní programy na Ostravské univerzitě je možné v programu Erasmus studovat jeden nebo dva semestry.

Do České republiky se uchýlilo více než 267 tisíc Ukrajinců

Podle článku, který vyšel na Seznam Zprávách 10. dubna, je v Česku již více než 267 tisíc ukrajinských občanů. Počty vydaných víz ale neustále klesají.

Podle současných podmínek mohou lidé z Ukrajiny v naší zemi pobývat až po dobu jednoho roku. Jedná es o vízum za účelem dočasné ochrany. Mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, mohou se pohybovat na trhu práce, mají nárok na ubytování i na vzdělání.

Lidé, kteří do České republiky přijíždějí, se hlásí v asistenčních centrech nebo na cizinecké policii. Dětí do 15 let je přitom okolo 35 procent ze všech příchozích, tito občané se nemusí registrovat. Je tedy jasné, že počty příchozích jsou mnohem vyšší.

Podle odhadů vlády je v Česku okolo 300 tisíc ukrajinských občanů. Jedná se přitom jen o zlomek celkového počtu obyvatel, kteří museli zemi opustit. Celkové počty lidí, kteří dočasně opustily své domovy, se pohybují okolo 11 milionů. Většina jich přitom zůstala v jiné části území Ukrajiny. Téměř 4 a půl milionu obyvatel ale přímo opustilo zemi. Tento údaj uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Nejvíce Ukrajinců překročilo polské hranice, zde se jedná o počet více než 2,6 milionu občanů. Na 670 tisíc jich opustilo zemi přes rumunské hranice a více než 405 tisíc uprchlo přes Moldavsko. Odtud putují dále, většinou na západ.

V poslední době se navíc ukazují informace o tom, že se řada Ukrajinců vrací zpět do vlasti. Na hraničním přechodu u polského města Přemyšl se nyní tvoří fronty vozidel, které překračují hranice zpět na Ukrajinu. Nyní se obyvatelé vracejí v dobré víře, že doma je již bezpečněji. Mnoho z nich nalézá ubytování u svých rodinných příslušníků v rámci západní části země.

Kdy se na Ukrajině odchází do důchodu?

Důchodová reforma se netýká jen naší země. Také vláda na Ukrajině měla v plánu zvýšit věk, ve kterém by museli lidé odejít do důchodu. Samozřejmě toto bylo v plánu ještě před ruskou invazí.

Kdy jdeme do důchodu my

V České republice právě probíhá důchodová reforma. Postupně se zvyšuje věk, ve kterém můžeme odejít do penze. Zatímco letos ještě mohou lidé odcházet do důchodu například v šedesáti letech a na odchod do penze má u žen vliv počet vychovaných dětí, zanedlouho se tyto podmínky změní. V roce 2030 totiž začne platit nové pravidlo. Zde půjdou muži i ženy do důchodu ve shodném věku, v 65 letech. Počet vychovaných dětí zde nebude hrát žádnou roli.

Na Ukrajině bylo v plánu věk pro penzi zvýšit

Identicky s námi se pro změny rozhodují i okolní země Evropské unie, ale také mimo ni. Zvyšující se délka dožití a s tím spojené výdaje na penze jsou znamením, že je třeba jednat. Některé země již nyní mají věk pro odchod do penze v úrovni vyšší než 65 let.

Také země, kde nyní probíhá válka, měla v plánu věk odchodu do penze změnit. Současné podmínky tak již nemusejí dlouho platit. Těžko ale předjímat, na kolik bude tato otázka v nejbližších letech nebo měsících otevřena.

V současné době chodí muži na Ukrajině do penze ve věku šedesáti let. Ženy do důchodu odcházejí dříve, ve věku 55 let.

Střední délka života na Ukrajině před válečným konfliktem

V roce 2019 byla střední délka života na Ukrajině 77,8 let v případě žen, 68 let v případě mužů. Ve stejné době byly tyto údaje v naší zemi 81,4 let pro ženy a 75,3 roků pro muže. Jedná se tedy o údaje ještě před pandemií.

Jaká je průměrná mzda v Česku, na Ukrajině a v Rusku?

Jak si vedou tyto tři země ve srovnání průměrné mzdy? Podívali jsme se do statistik a zjistili, jak na tom jednotlivé země jsou. Pracovat budeme s údaji z loňského roku.

V České republice je průměrná mzda nad třicet tisíc

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v České republice dosahovala v posledním čtvrtletí loňského roku částky 34 360 korun. O tom, že na tuto částku nedosáhne mnoho obyvatel i když jsou výdělečně činní, asi není třeba více hovořit. Podle Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 oproti stejnému období před rokem o čtyři procenta.

Jelikož se ale inflace výrazně zvýšila, reálně nominální mzda klesla o dvě procenta. V rámci celého loňského roku se průměrná mzda pohybovala na úrovni 37 839 korun.

V Rusku se průměrně vydělává o polovinu méně

Za loňský rok si občan Ruské federace v průměru vydělal měsíčně 56 500 rublů. Když tuto částku převedeme na české koruny, zjistíme, že se nacházíme zhruba na úrovni poloviny toho, co si vydělá průměrný Čech. Průměrná mzda v Rusku se za loňský rok pohybovala na úrovni 16 385 korun českých.

Na Ukrajině je to ještě méně

Vůbec nejnižší průměrnou měsíční mzdu z těchto tří zemí představuje Ukrajina. V roce 2021 si průměrný Ukrajinec vydělal měsíčně okolo 14 tisíc hřiven. Když převedeme částku na české koruny, získáme zajímavý údaj. Průměrný výdělek na Ukrajině je v přepočtu 10 640 korun.

Srovnání těchto tří zemí přináší zajímavé údaje. Samozřejmě se jedná o data z loňského roku, která ještě nejsou ovlivněna probíhající válkou na Ukrajině.

Kriminalita a znásilnění v Česku: Kolik z nich mají na svědomí cizinci?

U některých obyvatel Česka stále převládá přežitý pohled na cizince. Proto vám v tomto článku přinášíme přehled kriminality v našich luzích a hájích zaměřený především na znásilnění.

Jak jsou na tom cizinci?

Znásilnění je ohavný zločin, který spousta občanů stále chápe narušení osobní hrdosti. Kvůli tomu se řada poškozených bojí o svých problémech mluvit. V poslední době ale na tomto poli probíhá osvěta a boří se přežité názory. Spousta z těchto činů ovšem stále není potrestána. Následující data tedy berte s rezervou. Jedná se pouze o usvědčené pachatele.

Začněme malou osvětou v podobě demografické křivky. Ta se u cizinců a „domorodců“ výrazně liší. Zatímco u Čechů vidíme větší podíl starších lidí a dětí, mezi cizinci převládají zejména muži středního věku. Znásilnění ale mají v drtivé většině případů na svědomí Češi. V procentech vypadá graf takto:

  • pachatel z České republiky (86,1 procent),

  • pachatel ze Slovenska (4,1 procent)

  • pachatel z ostatních zemí EU (4,5 procenta)

  • pachatel z ostatních zemí (5,3 procent)

Kriminalita obecně

Co se zaplnění věznic týče, na tomto poli kralují Češi ještě výrazněji. Podle dat ČSÚ činí podíl cizinců ve věznicích 8 procent. Pod deseti procenty se pak udržel i počet krádeží či ohrožení pod vlivem návykové látky. Oproti tomu stalking (nebezpečné pronásledování) vykazuje až strašidelný 23 procentní podíl.

Házet však vinu pouze na cizince by bylo moc jednoduché. Být cizinec totiž neznamená připravovat si přímou cestu za mříže. Drtivá většina z nich sem migruje za prací, což ostatně dokazuje i demografická křivka. A v každé komunitě se bohužel najde i někdo, kdo nemá talent na dodržování zákonů. Platí to pro všechny, Čechy nevyjímaje.

Státní stipendium pro cizince se ruší. Přineslo vůbec nějaké výsledky?

Svět se během posledních několika desítek let proměnil. Díky internetu je neuvěřitelně propojený. Vše se dá vyřídit během okamžiku. A to platí i pro studium v zahraničí.

Zájem o studium v ČR

Česko sice nepatří mezi univerzitní velmoci. Nemůže se pyšnit tak prestižními institucemi jako je například Oxford či Harvard. I přesto nabízí kvalitní systém vysokoškolského vzdělávání. Mezi takové můžeme zařadit například Karlovu univerzitu a ČVUT. S otevřením bran a postupným bořením jazykových bariér tak studium láká i zájemce ze zahraničí.

Není to tak dlouho, co studenti ze zahraničí museli své studium v České republice zdlouhavě a složitě zajišťovat. Díky relativně novému programu z roku 2014 se ale celý proces zrychlil a usnadnil. Navíc došlo ke srovnání možností pro domácí i zahraniční studenty, díky čemuž je v současnou chvíli snadnější získat finanční podporu v podobě stipendia.

Stipendium se ruší?

Zahraniční studenti na veřejných školách bez trvalého pobytu v České republice mohli podat žádost o stipendium v rámci tzv. rozvojové pomoci. Finanční pomoc je ale poskytována pouze pro vybrané obory a univerzity. A vypadá to, že pro příští akademický rok nebude možné skrze tento program získat finanční podporu vůbec.

Každopádně se ukázalo, že rozvojová pomoc přináší svoje ovoce. A to nejen v podobě zvýšené konkurence. Dalo možnost domácím studentům vybudovat zcela novou síť kontaktů. Výměna myšlenek a pocitů s cizincem, rozhovory v cizím jazyce a nahlédnutí do mentality jiného národa mnohdy přinesou víc než studium teorie. My tedy doufáme, že se v podobných krocích bude pokračovat i na dále. Svůj přínos to rozhodně mělo.

Počet cizinců v Česku se neustále zvyšuje

Z růstu domácí ekonomiky mohou těžit všichni. Jakmile se ale stát dostane do bodu, kdy na domácím trhu chybí tisíce pracovních sil, je třeba najít rychlé a spolehlivé řešení. A tím se ukázali být zahraniční pracovníci.

Většinu tvoří EU

V Česku je podle záznamů Českého statistického úřadu téměř 700 tisíc cizinců. Oproti loňskému roku tedy došlo k nárůstu o více než 38 tisíc. Takto raketový růst je způsobený zejména vysokou poptávkou po nových pracovnících. Průmysl, stavebnictví a obchod by se bez zahraničních zaměstnanců už jen těžko obešli.

Podle statistik pochází 60 % cizinců ze států Evropské unie. Zhruba 240 tisíc pak ze třetích zemí. Více než polovinu z tohoto počtu tvoří ti, po nichž se pro vstup na trh práce nevyžaduje povolení. Pouhých 738 pracovníků ze zmiňovaných 240 tisíc pak mělo platnou modrou kartu. To je dokument, který opravňuje k zaměstnání a pobytu vysoce kvalifikované pracovníky.

Roste i počet živnostníků

Nejvyšší podíl cizinců na českém trhu tvoří Slováci (191 tisíc) a Ukrajinci (152 tisíc). Dále pak Poláci (45 tisíc), Rumuni (43 tisíc) a Bulhaři (34 tisíc). Zastoupení s více než deseti tisíci pracovníky mají ještě Maďaři (zhruba 18 tisíc), Rusové (15 tisíc) a Vietnamci (zhruba 13 tisíc). Zbylé národy pak představují přibližně 95 tisíc pracovníků.

Cizinci míří do Česka i s vidinou podnikatelského záměru. Růst na tomto poli je ale nižší. V polovině roku 2019 bylo živnostníků ze zahraničí 92 tisíc. Oproti roku 2018 došlo k nárůstu o pouhé 2,2 tisíce. Nejvíce v České republice podnikají Ukrajinci (22 tisíc) a Vietnamci (zhruba 21 tisíc).

Jsou cizinci pro Českou přínosní? Řada firem by bez nich dávno zkrachovala

Česká republika stále zažívá tučné časy. Ekonomika, i když v poslední době už pomaleji, roste. Nové firmy stále přivývají, a tak neustále vzniká poptávka po dalších zaměstnancích. Kde je ale brát?

Vyšší zaručené mzdy

Čechů ale není na domácím trhu dostatek. A pokud už nějakou práci hledají, většinou mají na výběr z několika nabídek. Zaměstnavatele tedy tlačí bota. Aby mohli svoje podnikání dál rozvíjet, potřebují lidí. A proto často sahají do zahraničí.

Zahraniční pracovní síla má v tuto chvíli na českém trhu větší zastoupení než kdy jindy. A dopomohla k tomu i novela zákona přijatá v loňském roce, která zvýšila zaručenou mzdu pozvaným Ukrajincům o 1,2 násobek. Jejím původním cílem sice bylo zvýhodnit českého pracovníka před zahraničním, rostoucí trend ale stále pokračuje. Zahraniční pracovník pocházející z této země má navíc větší motivaci pro přesun na západ.

Velká nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti byla v říjnu loňského roku na pouhých 2,2 procentech. Na minimum se pak dostala v červenci, kdy toto číslo kleslo na 1,9 procent. Češi na trhu práce zkrátka chybí. Potřeba posil ze zahraničí je tedy nezbytná. I proto meziročně stoupl i počet zahraničních pracovníků. Od konce roku 2019 přibylo zhruba 40 tisíc cizinců. Celkově jich je na českém území přibližně 700 tisíc.

Tento počet tak tvoří 13,2 procentní podíl z celého koláče zaměstnaných. Jde o velké číslo. Ale nedovedeme si představit, kde bychom bez této injekce ze zahraničí byli. Cizinci nám pomohli překlenout nejtěžší časy. Dobu, kdy byl po zaměstnancích větší hlad než dnes. A díky jejich spolehlivosti a tvrdé práci si zasloužili nezastupitelné místo na českém trhu práce.

Češi berou stále méně prášku než cizinci ze Západu

Většina mých známých, kteří dlouhodobě začnou žít u nás se diví a ptají se, proč zde není obvyklé si pomáhat prášky proti čemukoli. Na západě je běžné, že při sebemenším problému lidé šahají po prášcích (v horším případě pro drogy). K nám tento trend samozřejmě také proráží, ale stále je to v malém množství.

Prášky proti bolesti

Obsahují látky, které našemu mozku vysílají signály, že vše je v pořádku a přebijí signály bolesti. Nejčastější látkou, které tyto prášky obsahují je Ibuprofen. U nás jej obsahuje například známý Ibalgin či Brufen. U nás je běžné, že vás začne bolet zub a tak jdete k zubaři. Na západě si dáte tabletu na bolest a fungujete dál, dokud to lze bolest tabletou utlumit. Problém je, že přípravky na bázi Ibuprofenu poškozují žaludeční šťávy a žaludek samotný (mimo jiné) – při dlouhodobém užívání ústí až krvácením žaludku.
Přípravek je volně dostupný v lékárnách a každý lékarník vám potvrdí, že cizinci se na něj ptají velmi často (což může být ale také způsobeno tím, že jsou to turisté a nechtějí zde navštívit lékaře).

Antidepresiva

Jsou lékem v psychiatrii, který může předepsat pouze psychiatr. Na západě běžně užívaným, u nás stálé moc nerozšířený. Respektive čeští psychiatři jej předepisují pokud není jiné východisko. Na západě jsou k předepsání antidepresiv přeci jen mnohem více svolní. Používají se ke zmírnění klinické deprese. Nicméně jejich užívání vám deprese sníží, ale neléčí. Léky jsou oblíbené zejména v USA, kde je psychiatři předepisují stejně snadno jako antibiotika. Současně s užíváním je však pacient tlačen do řešení podstaty jeho problému (např. formou návštěv psychologa či anonymních skupin).

Prášky na hubnutí

Další trend který se k nám začal dostávat až hodně  po roku 2005. V podstatě existují dva typy. Přípravky, které předepíše lékař. Nemusí jít o tablety, ale třeba různé sirupy. Ty obvykle zafungují, protože jsou plné chemie a skutečně urychlují metabolismus, zlepší trávení, takže se vám přestanou ukládat tuky. Nicméně mají také spoustu vedlejších negativních efektů (zvracení, zvýšení krevní tlak, zvýšená srdeční činnost, nevolnosti).

Další skupinou jsou pak přírodní tablety na hubnutí bez předpisu. Nejsou v nich uměle vytvořené chemické látky, ale skládají se obvykle z extraktů různých bylin a aminokyselin. Patří sem byliny jako kontryhel, ženšen, kopřiva, fenykl, mateřídouška atd.). Tablety fungují opět na principu rychlého spalování – urychlení metabolismu. Nicméně je nutné i správně jíst a hýbat se. Na gauči nezhubnete ani když sníte kýbl tablet. A příliš teda nefungují, často jde pouze o reklamní produkty bez výsledku.

Prášky na erekci

Posledním typem pilulek, které se k nám ze Západu dostaly jsou erekční tablety. Viagra je obecně známá mezi lidmi již dvě desítky let. Ale kvůli ceně byla nedostupná pro většina mužů. Nyní se již mohou prodávat její generika (alternativy které v podstatě kopírují složení) a cena výrazně klesla. O zlepšení erekce se u nás mluví více zhruba od roku 2010. Od té doby se prášky a tablety na erekci prodávají v několika typech a nabízí je dvě desítky výrobců.

První skupinu tvoří prášky na předpis na bázi Viagry. Jedná se o silné přípravky a skutečně pomohou k tvrdé erekci i těžkým případům. Opět se ale nejedná o léčbu podstaty problému, ale dočasného řešení. Pilulka se bere před sexuálním stykem. A protože se jedná o čistě chemickou látku, je její užití často doprovázeno vedlejšími účinky, jako nevolnost, zvracení a bolesti hlavy.

Druhou skupinu tvoří přírodní přípravky na podporu erekce. Opět, extrakty z různých rostlin (kotvičník, maca, ženšen a aminokyseliny). V podstatě jde o to, více prokrvit penis a odbourat u muže stres. Tyto přírodní tablety fungují poměrně dobře u mužů s malými a středními problémy. Mohou vám třeba jen chybět nějaké látky, které pilule doplní a vy budete v pořádku. Pokud je váš penis mrtvý, prášky vám nepomůžou a měli by jste urychleně navštívit lékaře, který rozhodne o případné léčbě.